Svatba v Thajsku
11.03.2016
Nabízíme uskutečnění symbolického svatebního obřadu v Thajsku na Koh Samui. Svatební obřady je možné mít na pláži s mnichem Ban Tai Beach, respektive...

Svatební zvyky

Mnoho starých svatebních zvyků pochází z předkřesťanského období. Co nám dnes připadá originální nebo vtipné, mělo tenkrát hluboký smysl a bylo bráno naprosto vážně. Četné rituály měly jednak garantovat štěstí a hodně dětí, jednak ochraňovat před nemocí, hladem, smrtí dítěte, ale také před hádkou, nedostatečnou láskou, nenávistí - především ale před zlými duchy, kteří byli příčinou veškerého trápení. Jiné zvyky měly spíš symbolický charakter. Dokumentovaly například ztrátu panenství a začátek nové životní etapy. Někdy to byla i skrytá výzva novomanželům - držet pospolu v dobách zlých i dobrých. Ne každý zvyk se hodí k napodobení. Některé však mohou slavnost oživit a dodat jí tu správnou atmosféru a konečně přiblížit dávné tradice.

Zvaní na svatbu
Ženich a dva mládenci obcházeli domy a různými veršovanými promluvami zvali na svatbu. Toto "zvaní" proběhlo buď několik dní před svatbou, nebo přímo v den svatby. "Zovčí" mívali rozmarýn za kloboukem a kůly ozdobené bílými pentlemi.

Zvací koláčky
Podle tradice se pečou několik týdnů před svatbou. Rozdávají se příbuzným, přátelům a sousedům a jsou zároveň pozvánkou na svatební hostinu. Koláčky, které by měly mít nejméně tři různé náplně, jsou považovány za vizitku kuchařského umění hospodyně. Vzhledem k tomu, že se jedná o zvyk nejen hezký, ale také velmi chutný, nehrozí pravděpodobně jeho zapomenutí.

Loučení se svobodou
V tradičním pojetí probíhalo tak, že se v předvečer svatby v ženichově a nevěstině domě sešli svobodní přátelé a vrstevníci snoubenců, kteří připravovali výzdobu na svatební den, zejména zdobili svatební májky. Přitom se notně popíjelo, zpívalo, tančilo a veselilo. Loučení se svobodou se těší velké oblibě i dnes. Jde však již o výlučně "chlapskou" záležitost, kdy se ženich spolu se svými kamarády několik dnů před svatbou loučí se svobodou, což se též řádně zapíjí. V tom zůstala tradice nezměněna.

Námluvy
V minulých stoletích začínala v Českých zemích příprava svatby námluvami. Ty dojednával družba. Společně s ním přišli ženich a jeho otec do domu nevěsty, kde se dojednalo nevěstino věno a majetek, který přinese do manželství ženich. Pokud se otcové ženicha a nevěsty nedohodli, z námluv sešlo, což bylo provázeno vznikem zarputilé nevraživosti obou rodin, jak to ostatně barvitě popisují některá klasická díla české literatury.

Rozmarýnový věneček
V některých krajích ženich před svatbou posílal k nevěstě pro rozmarýnový věneček na důkaz jejího panenství. Chodíval pro něj ženichův mládenec za doprovodu muziky. Poté co nevěsta předala mládenci věneček na bílém talíři přikrytý býlím šátkem, odnesl ho opět s celým průvodem ženichovi. Ten si pak rozmarýnový věneček ponechal na památku většinou po celý život.

Spolek svobodných
Svobodní přátelé mužského pohlaví zatarasí tyčemi, řetězy, hedvábnými stuhami nebo prkny cestu snoubencům do kostela. Tyto překážky odstraní teprve tehdy, až ženich zaplatí za nevěstu výkupné. Tento zvyk symbolizuje rozloučení nevěsty s dosavadním domovem, bezstarostným mládím a začátek nového života. Někdy si musí novomanželé vykoupit cestu společně. To potom platí jako výzva ke společnému překonávání všech životních překážek.

Tanec se závojem
Kolem půlnoci si nevěsta sundá závoj a se zavázanýma očima začíná tančit. Svobodné přítelkyně tančí kolem ní. Nevěsta se pokouší jednu z nich chytit a nasadit jí závoj. Pověra praví, že ta, která je polapena, bude příští nevěstou.

Naběračkový tanec
Nakonec se všichni hosté ozbrojí hrnci a pokličkami a pochodují za zpěvu a rámusení domem nebo bytem novopečených manželů, aby tak definitivně zapudili zlé duchy.

Nasazení čepce novomanželce
Večer před svatební nocí družičky nevěstě sejmuly věnec a nasadily čepec. Ta jej dvakrát shodila na znamení lítosti nad ztracenou svobodou, ale potřetí si ho již ponechala. Věnec byl přitom považován za symbol panenství a svobody, čepec symbolizoval počestnost a důstojnost vdané paní. Tato symbolika se hojně vyskytuje ještě v literatuře minulého století.

Krmení polévkou
Podobně jako v případě rozbíjení talířů mělo společné pojídání polévky novomanželi z jednoho talíře na svatební hostině symbolizovat jejich spolupráci. Druhý význam, který je snad ještě podstatnější, je symbol onoho společného rodinného krajíce, z něhož je nutno si brát a dávat rovným dílem. Právě pro tuto ušlechtilou symboliku je uvedený svatební zvyk dodnes velmi rozšířen.

Kruhový tanec (nebo také věnec)
Nevěsta tančí se zavřenýma očima, zatímco se svobodné dívky pokoušejí získat kousek jejího závoje. Muži utvoří kolem nevěsty ochranný kruh, aby zabránili dívkám dostat se k nevěstě. Je-li kruh proražen, symbolizuje to rozloučení s nevinností (panenstvím).

Zkouška ženicha
Na prahu nevěstina domu měl ženich někdy přichystaný špalek se sekerou a láhev vína. Chopil-li se sekery, bylo to dobré znamení: bude z něj dobrý hospodář. Ale rozhodli-li se pro láhev vína, nevěstilo to nic dobrého: bude z něj opilec.

Zkouška nevěsty
Při prvním vkročení do ženichova domu měla nevěsta připravenu v místnosti metlu, kterou musela hbitě zamést a postavit ji opět na místo. Dávala tím najevo, že chce být dobrou hospodyní.

Zasypávání rýží
Aby bylo novomanželům dopřáno hojně potomků, jsou zasypáni po obřadu rýží, v některých oblastech také konfetami, oříšky nebo rozinkami, někdy i bonbony. Stejný význam má i jiný zvyk: během svatební hostiny je nevěstě posazeno na klín malé dítě.

Ochranné kouzlo
Přátelé zasypávají novomanžele před jejich domem oříšky, zrním, drobnými mincemi nebo fíky. Tentokrát nejde o početné potomstvo, ale o oběť, která je přinášena bohům domu a domácího krbu. Oběť má smířit duchy s nově příchozími či s nově založenou rodinou.

Rozsypávání květin
Neteře snoubenců nebo dcery jejich přátel jdou v čele svatebního průvodu do kostela a rozhazují kolem květiny. Toto je rovněž původem pohanský zvyk. Květiny měly přilákat bohyni plodnosti.

Svatební špalír
Přátelé novomanželů vytvoří uličku, kterou musí oba projít. Přitom se jim v tom snaží všemožně zabránit, ale nenásilně. Symbolický význam: překonávání manželství v nesnázích.

Zatahování
Ženichovi kamarádi napnou po skončení obřadu před východem z kostela provaz, ozdobený květy, stuhami, ale i např. vypitými lahvemi, a dovolí novomanželům pokračovat v cestě, jen když se ženich vyplatí. Tímto způsobem se ženich vykupuje ze svých mladických hříchů.

Přenášení přes práh
Proč přenáší ženich nevěstu přes práh jejich společného domova? Prý proto, aby přelstil zlé duchy, kteří číhají pod prahem a hlídají dům. Jiným významem je symbolický začátek nového života.

Únos nevěsty
Symbolizuje dívčino odloučení od rodičů a přechod k novému životnímu společenství. V pokročilé hodině, kdy se už hostina schyluje ke konci unesou přátelé novomanželů nevěstu. Pokud ji ženich nenajde, musí zaplatit výkupné. Pozor: akce by se měla každopádně časově ohraničit, aby ostatní hosté dlouhé hodiny nečekali na nevěstin návrat a nakonec se nedočkali. To by jim určitě náladu nezlepšilo.

Družičky
Jsou ještě svobodné dívky, které doprovázejí nevěstu do kostela. I tento zvyk měl svůj význam: duchové, kteří chtějí nevěstě uškodit, si ji mají splést s některou z družiček. Aby se to podařilo, musí mít družičky na sobě šaty velmi podobné nevěstiným.

Rozbíjení talířů
Tento zvyk měl kořeny hned ve dvou pověrách: že střepy přinášejí štěstí a že společným zametáním novomanželé prokáží vůli spolupracovat a jejich manželství pak bude harmonické. Rozbíjení talířů je vděčnou součástí svatebních zvyklostí dodnes.