Staronová synagoga v Židovském městě v Praze je jednou z nejstarších a nejcennějších světových židovských památek. Je to nejstarší dochovaná synagoga ve střední Evropě, druhá nejstarší a nejstarší užívaná na světě. Je také jednou z prvních raně gotických pražských staveb. Slouží k bohoslužbám nepřetržitě od poslední čtvrtiny 13. století, s krátkou výjimkou za okupace v letech 1942 – 45. Staronovou synagogu, která je od roku 1995 Národní kulturní památkou, najdeme v Červené ulici. Je jednou z nejnavštěvovanějších českých památek vůbec.

Staronová synagoga byla postavena na konci 70.let 13. století ve stylu rané, cisterciácké gotiky, po uvolnění práv Židům za vlády Přemysla Otakara II. Architektonicky patří Staronová synagoga k typicky dvoulodním gotickým stavbám této doby. Byla inspirována patrně již románskou stavbou synagogy ve Wormsu a raně gotickou synagogou v Řezně. Dříve se nazývala Novou, protože v dnešní ulici Dušní existovala Stará synagoga. Synagoga se postupně stala centrem Židovského města. V jejím okolí vzniklo volné prostranství, které sloužilo jako tržiště. Působili v ní i dva nejvýznamnější rabíni: Jehuda Livi ben Becalel (1512 - 1609) podle pověsti tvůrce legendárního Golema, do jehož křesla ve Staronové synagoze vpravo od oltáře na znamení úcty od jeho smrti dodnes nikdo neusedl. Druhým byl proslulý učenec a vrchní rabín Jecheskel Landau zvaný Noda bi Jehuda (1713 - 1793).

Obdélníková masivní stavba má vysokou sedlovou střechu s pozdně gotickými cihlovými štíty. Ze tří stran ji obepínají pozdější nízké přístavky, které slouží jako předsíň a galerie pro ženy. Přítomné ženy odtud mohly sledovat bohoslužbu pouze úzkými štěrbinovitými okny, směřujícími do hlavního sálu. Celý vnitřní prostor se v současné době nachází pod úrovní okolního terénu. Dvoulodní interiér klenutý žebrovými klenbami na dva pilíře uprostřed dělá dojem rozlehlého prostoru. Uprostřed východní stěny je schránka na svitky tóry. Uprostřed synagogy je místo pro řečníka, obehnané železnou gotickou mříží, nad ním historický praporec pražské židovské obce se znakem ghetta. (Davidova hvězda, uvnitř židovský klobouk). Prapor souvisí s privilegiem, které pražskému Židovskému městu udělil císař Karel IV. Vstup do hlavního dvoulodního sálu synagogy, který byl pravděpodobně přistaven v poslední čtvrtině 13. století, tvoří portál, na jehož tympanonu můžeme vidět motiv vinné révy s listy a 12 hrozny vína. Číslo 12, připomíná 12 izraelských kmenů.