Kostel svatého Jiljí je vyhledávanou pražskou památkou, vyniká překrásnou gotickou architekturou s barokně upraveným interiérem. Na těchto stránkách se můžete seznámit s bohatou historií kostela.

Ke kostelu sv. Jiljí přiléhá klášter řádu dominikánů, kteří spravují farnost sv. Jiljí a další farnosti na Staré Praze, pořádají bohoslužby a poskytují další služby jako jsou například cizojazyčné svatby v Praze (angličtina, francouzština, polština).

Kostel a klášter sv. Jiljí v Praze je také kulturním a vzdělávacím centrem. Probíhají zde koncerty vážné a duchovní hudby, řada přednášek, besedy a výstavy.

Kostel je kostelem farním, je tedy srdcem křesťanské farnosti - nejmenší komunity věřících, kteří se společně scházejí ke slavení kultu. Jde především o mše svaté, mezi nimiž vyniká ta nedělní; dále se zde slaví liturgie hodin, probíhají zde pravidelné eucharistické adorace a konají se zde i jíné pobožnosti či bohoslužby. Kostel je zároveň kostelem konventním, je tedy místem liturgického života komunity bratří dominikánů, která sídlí ve zdejší klášteře. Tomu odpovídá i charakter a dispozice kostela. Kostel nebyl původně navržen jako klášterní, proto nemá některé charakteristické rysy těchto kostelů. Přesto však můžeme bez problémů rozezná chór, sloužící bratřím pro modlitbu liturgie hodin. Jinak si však kostel zachoval uspořádání typické pro většinu farních kostelů před druhým vatikánským koncilem. Tomu odpovídá i velké množství vedlejších oltářů, na kterých se však již zpravidla mše neslouží, protože mešní liturgie je soustředěne kolem hlavního oltáře. Na bočních oltářích můžeme vidět mnohé reprezentanty dominikánského Řádu, tak zde nalezneme nejen tři nejvýznamnější postavy Řádu - jeho zakladatele, svatého Otce Dominika, velkého teologa svatého Tomáše Akvinského a jednu z patronek Evropy, svatou Kateřinu Sienskou - ale také svatého Alberta Velikého, svatou Zdislavu, svatého Hyacinta a blahoslaveného Česlava.

Nejvýrazněji je však dominikánský charakter kostela demonstrován na hlavním oltářním obraze a stropních freskách. Na oltářním obraze vidíme scénu Ukřižování obklopenou významnými řádovými světci s jejich atributy. Všichni jsou orientováni k ukřižovanému Kristu, protože posláním Řádu je kázat Krista ukřižovaného.

Strop hlavní lodi je vyzdoben monumentální freskou Václava V. Reinera. Třebaže je někdy uvádění její pojmenování jako "Oslava dominikánského Řádu", celková kompozice jasně ukazuje námět, kterým je vítězství nad heretiky. Jednotlivý dominikánští světci vyzbrojeni svými atributy jako zbraněmi hájí baziliku svatého Jana na Lateráně proti útočícím heretikům. O významnu, jemuž se v řádové tradici vždy těšila nauka svatého Tomáš, svědčí nápis na jedné stuze heretiků, jehož český překlad znamená "Odstraňte Tomáše (=jeho učení) a padne Církev".

K charismatu Řádu vždy patřilo udělování svátosti smíření. Řád stále pokračuje v této službě a čtyři barokní vyřezávané zpovědnice stále slouží svému účelu. Zvlášť široká nabídka zpovědi či duchovního rozhovoru se tradičně otevírá v postní době a před velkými svátky.

Patron kostela sv. Jiljí

Sv. Jiljí je patronem myslivců, pastevců, koňských handlířů, trosečníků, lučištníků, žebráků, malomocných, kojících matek; Korutan a Štýrska, Norinberka a Osnabrücku, Brunšvicka, Toulouse, Štýrského Hradce a Edinburgu; Proti duševním chorobám, proti neplodnosti u člověka i u zvířat, proti suchu, ohni a bouři, o pomoc při dobré zpovědi, při opuštěnosti, pomocník v nouzi (12 pomocníků), pomocník lesů. Jeho atributy jsou laň, srna (vedle něho, zraněná šípem, kterou zachránil), šíp (někdy zabodnutý do světcových prsou), mše (slouží v přítomnosti krále, anděl přináší svitek na kterém je napsán králův hřích). Vždy je oblečen do benediktinského opatského rouch a má někdy knihu a hůl.