Na místě dnešního barokního zámku byla vybudována začátkem 13. století komenda řádu německých rytířů. V jejich vlastnictví je Slavkov poprvé zmiňován roku 1237. Části obytné budovy a kruhové schodišťové věže komendy jsou zachovány pod severním traktem barokního zámku a pod částí zámeckého nádvoří.

Koncem l6. století, asi za Oldřicha III. z Kounic, byl na starších základech vybudován renesanční zámek čtyřkřídlého půdorysu s arkádami a mohutnou hranolovou věží. Fragmenty základového zdiva jsou zachovány v části suterénu severního a západního křídla zámku. Podnět k barokní přestavbě renesančního sídla Kouniců ve Slavkově dal koncem 17. století Dominik Ondřej z Kounic. Úkolem vybudovat reprezentativní sídlo rodu na místě nevyhovující renesanční architektury pověřil italského architekta Domenika Martinelliho z Luccy. Návrh barokní novostavby ve stylu tzv. podunajského baroka provedl Martinelli v 80. letech 17. stol. a zahrnul do něj kromě zámku i úpravu a přestavbu větší části města s novým farním kostelem. Dominik Ondřej, iniciátor barokní přestavby slavkovského zámku, zemřel roku 1705. Tehdy bylo zhruba dokončeno pouze jeho západní křídlo. Jeho nástupcem a rodovým dědicem se stal syn Maxmilián Oldřich, říšský hrabě z Rietbergu, od roku 1720 moravský zemský hejtman. Ani Maxmilián Oldřich se nedožil konečné podoby zámku.

Zásluhy na dokončení celého zámeckého komplexu má až teprve jeho syn, Václav Antonín hrabě Kounic-Rietberg, nejvýznamnější představitel rodu, od roku 1764 říšský kníže, státní ministr, kancléř Marie Terezie, Leopolda II., Josefa II. a Františka II. Krátce poté, co se po smrti svého otce ujal rodového majetku, stála již celá hlavní budova včetně jižního křídla.

Již během výstavby první etapy zámku vznikal pod vedením nizozemských odborníků před západním křídlem park komponovaný ve stylu francouzských barokních zahrad. Do dnešní doby se z něj nedochovalo zahradní kasino s Lanzaniho výzdobou, ani kašna od Petera Wiliameho. Zůstala pouze romantická stavbička čínského pavilonu z 80. let 18. století. V polovině 19. století byla zahrada zjednodušena do anglického stylu. Rekonstrukce v 70. letech 20. století vrátila zámeckému parteru zčásti jeho někdejší barokní podobu s bazény a fontánami a znovuumístěnými kamennými plastikami.

Zámek Slavkov u Brna rok od roku láká stále více zájemců o svatební obřady. Předností zámku je snadná dostupnost z moravských metropolí Brna, Olomouce a Zlína. Areál slavkovského zámku nabízí bezpočet možností, jak důstojně prožít svatební den v krásných historických prostorách, ať už si zámek zvolíte jako místo pro konání svého svatebního obřadu, hostiny nebo jen jako krásné pozadí pro svatební fotografie. Zájemci si mohou vybrat místo pro svatební obřad v některém z reprezentativních sálů zámku - Rubensův sál, Divadelní sál, Historický sál či zámeckou kapli.

Pokud by snoubenci dali raději přednost obřadu pod širým nebem, pak není krásnější místo než zdejší zámecký park se stylovým svatebním altánkem. Reprezentativní prostory zámku a jeho okolí jsou také vhodným místem pro uspořádání svatebních hostin. Pro tyto účely slouží zámecký park a několik místností zámku, včetně honosného Historického sálu, ve kterém bylo podepsáno příměří po bitvě tří císařů v roce 1805.