Podstatnou charakteristikou církevního sňatku je, alespoň u křesťanských církví, že svátost manželství je chápána mnohem důsledněji než v případě občanského sňatku a je jí také přikládána mnohem větší vážnost. Zatímco občanský sňatek je při splnění zákonných podmínek možné absolvovat třeba i mnohokrát za život, praktikující křesťan smí podle zásady "Co Bůh spojil, člověk nerozděluj!" vstoupit do svazku manželského pouze jednou, neboť manželství je chápáno jako doživotní slib. Výjimkou je úmrtí druhého z manželů nebo některé specifické okolnosti umožňující církevní rozluku manželství, které jsou vždy velmi důkladně zkoumány (u Římskokatolické církve musí být například taková výjimka udělena přímo samotným papežem).

Prohlášení o uzavření manželství činí snoubenci před příslušným orgánem církve, kterou si zvolili a jejíž působení na území České republiky je povoleno registrací Ministerstva vnitra ČR (viz dále). Prohlášení se činí před osobou pověřenou příslušnou církví nebo náboženskou společností.

Manželství se uzavírá v místě určeném předpisy církve nebo náboženské společnosti pro náboženské obřady nebo náboženské úkony (např. kostel, sbor, modlitebna).

Je-li přímo ohrožen život některého ze snoubenců, může se manželství - stejně jako v případě občanského sňatku - uzavřít na kterémkoli místě.

Církevní sňatek může být uzavřen až poté, kdy snoubenci předloží oddávajícímu osvědčení vydané příslušným matričním úřadem, od jehož vydání neuplynuly více než tři měsíce, o tom, že splnili všechny zákonné náležitosti pro uzavření platného manželství. Orgán církve, před kterým dojde k uzavření manželství, doručí následně protokol o uzavření manželství příslušnému matričnímu úřadu, v jehož obvodě bylo manželství uzavřeno.

Příprava církevního sňatku

Jako příklad nám poslouží příprava na uzavření manželství podle pravidel Římskokatolické církve, která má podle statistik v Čechách a na Moravě nejvíce věřících a sympatizantů. Křesťanské církve ostatně mají mnoho společného, i když právě Římskokatolická církev má v některých ohledech podmínky nejpřísnější.

Termín církevní svatby je nutné si na farním úřadě domluvit alespoň dva nebo tři měsíce předem, aby byl dostatek času na přípravná setkání s farářem, která jsou jednou z podmínek uzavření církevního sňatku. Těchto setkání je zpravidla šest a konají se nejčastěji na farnosti, kam patří nevěsta. Pokud toto místo z nějakého důvodu nevyhovuje, může příslušný farář na žádost snoubenců udělit licenci jinému farnímu úřadu. Církevní svatba se nemůže konat v době adventní a postní.

Během prvního setkání se projednávají formality a provede se vstupní zápis v knize příslušné farnosti. Snoubenci by si s sebou měli vzít křestní list, občanský průkaz a rodný list. V průběhu dalších přípravných setkání farář se snoubenci hovoří o jejich vztahu k víře, Písmu svatému a církevním svátostem. Poslední šesté setkání se týká svátosti manželství a významu církevního sňatku. Na tomto setkání se rovněž připravuje průběh svatebního obřadu. V rámci plánování svatební slavnosti můžete faráře požádat o přizpůsobení času ceremonie, můžete vyjádřit přání, která kapitola z Písma svatého bude součástí svatební liturgie, které písně se budou zpívat, jakjaký bude hudební doprovod, kdy a jak se bude fotografovat, apod.

Pokud jsou oba snoubenci věřící stejného vyznání, mělo by vše proběhnout jednoduše. Jsou-li snoubenci různého vyznání, svatba se koná buď v katolickém kostele nebo v kostele církve, k níž se hlásí druhý ze snoubenců. V  takovém případě ovšem potřebuje partner katolického vyznání svolení biskupa. Svatba se může rovněž uskutečnit v rámci ekumenické bohoslužby, kterou slouží duchovní obou církví.

Pokud je jeden ze snoubenců bezvěrec a jeho partner chce přesto mít církevní svatbu, musí příslušný farář požádat o zvláštní výsadu biskupa své diecéze. Výjimkou není ani situace, kdy v souvislosti s plánovaným uzavřením sňatku jeden ze snoubenců konvertuje k vyznání svého partnera. V takovém případě svatbě často předchází křest jednoho ze snoubenců.

Seznam církví a náboženských společností

V současné době jsou podle zákona č. 308/ 1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, registrovány v České republice tyto církve a náboženské společnosti (zpracováno podle Adresáře církví a náboženských společností registrovaných v České republice, vydaného Ministerstvem kultury v roce 1998):

• Apoštolská církev
• Bratrská jednota baptistů
• Církev adventistů sedmého dne
• Církev bratrská
• Církev československá husitská
• Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů
• Církev řeckokatolická
• Církev římskokatolická
• Českobratrská církev evangelická
• Evangelická církev augsburského vyznání v České republice
• Evangelická církev metodistická
• Federace židovských obcí v České republice
• Jednota bratrská
• Křesťanské sbory
• Náboženská společnost českých unitářů
• Novoapoštolská církev v České republice
• Pravoslavná církev v českých zemích
• Slezská církev evangelická augsburského vyznání
• Starokatolická církev v České republice
• Náboženská společnost Svědkové Jehovovi
• Luterská evangelická církev a.v. v České republice